australopithecus africanus
V nálezech zvířecích kostí z vápencových lomů poblíž města Taung (původně Taungs) v tehdejším Bečuánsku[3] objevil taungské dítě - obličejovou část lebky, do níž přesně zapadal detailně dochovaný přirozený výlitek mozkovny. [65], Stravě australopitéků byla od prvních nálezů věnována značná pozornost, a to i díky jedinečným adaptacím chrupu a čelistí. Ples"). [1]:284–286 This family name was soon abandoned, and Dart proposed "Australopithecidae" in 1929. Australopithecus bahrelghazali byl zachycen v Čadu a je dosud jediným australopitékem, nalezeným západně od Velké příkopové propadliny. Ontdekking en naamgeving Dart ontdekt het Taung Child. Katso myös Australopithecus Wikispeciesissä Australopithecus Commonsissa. [1]:289–290 In 1947, the most complete skull was discovered, STS 5 ("Mrs. S australopitéky je spojováno několik náznaků užívání a výroby nástrojů: Zatím nebylo možné tyto nálezy jednoznačně přiřadit konkrétnímu druhu homininů. Lze předpokládat, že mezi jižní a východní Afrikou docházelo k poměrně intenzivním přesunům a vzájemnému ovlivňování fauny (včetně hominidů), to je ale zatím těžké vysledovat. Žil před 2,3 až 2,7 miliony let ve východní Africe, na území dnešní Keni, Etiopie a Tanzanie. Fossiilid, mida peetakse sellesse liiki kuuluvateks, pärinevad enamasti 3 kuni 2,5 miljoni aasta vanustest leiukihtidest Lõuna-Aafrika Vabariigis; mõned on siiski mõnevõrra vanemad, teised mõnevõrra nooremad.[1]. [48] The juvenile specimen STS 24a was diagnosed with an extreme case of periodontal disease on the right side of the mouth which caused pathological bone growth around the affected site and movement of the first two right molars during cyclical periods of bacterial infection and resultant inflammation. Záhy se přidávají ještě robustní formy, prakticky současně se však již objevují i první zástupci rodu Homo a nejstarší kamenné nástroje. [62], Pro starší druhy se na základě mnoha přírodovědných analýz (nálezy ostatních druhů zvířat, analýza chemického složení půdy nebo zubní skloviny) nejčastěji uvažuje o pestré mozaikovité krajině. Because the Barium was most likely sourced from breast milk, this probably reflects the weaning age. [101], Dosud málo poznané jsou vztahy východoafrických a jihoafrických druhů. Ten se po získání práce v Transvaalském muzeu v Pretorii roku 1934 sám pustil do pátrání po dalších ostatcích. However, the small canines of males compared to those of females would seem to suggest a much lower degree of male–male aggression than non-human hominins. [31] StW 573 has a narrow thoracic inlet unlike A. afarensis and humans, though the clavicle is proportionally quite long, with a similar absolute length to that of modern humans. [53], In 1983, studying P. robustus remains, South African palaeontologist Charles Kimberlin Brain hypothesised that australopithecine bones accumulated in caves due to large carnivore activity, dragging in carcasses. On this thesis man's predecessors differed from living apes in being confirmed killers: carnivorous creatures, that seized living quarries by violence, battered them to death, tore apart their broken bodies, dismembered them limb from limb, slaking their ravenous thirst with the hot blood of victims and greedily devouring livid writhing flesh. [33], The A. africanus hand and arm exhibit a mosaic anatomy with some aspects more similar to humans and others to non-human apes. Broom set out to find an adult specimen, which he discovered in Sterkfontein Cave in 1936. [6] Každá z linií mohla svébytným způsobem rozvíjet typicky lidské znaky (reorganizace a růst mozku, změny na zubech, zlepšování bipedie, opouštění stromového patra, výroba a užívání nástrojů), ale jen jedna z nich tyto kroky dokončila a byla na cestě k člověku úspěšná. [56][57], Around 2.07 million years ago, just before the arrival of P. robustus and H. erectus, A. africanus became extinct in the Cradle of Humankind. Australopithecus (Paranthropus) boisei jako nejmladší australopiték žil před 1,3 až 2,3 miliony let ve východní Africe (Etiopie, Keňa, Tanzanie, Malawi). Australopithecus africanus is an extinct species of australopithecine, the first species to be described.In common with the older Australopithecus afarensis, A. africanus was of slender build, or gracile, and was thought to have been a direct ancestor of modern humans. Masivní čelisti a enormně velké stoličky se silnou sklovinou od první poloviny 20. století přispívaly k předpokladu, že australopitékové na rozdíl od předků moderních lidoopů přešli ke konzumaci tvrdé nebo silně abrazivní stravy, jako jsou ořechy, semena či kořínky. The foot elements of A. africanus are largely known from remains from Sterkfontein Member 4. Většina „lidských“ znaků tudíž byla přičítána právě nedospělosti jedince. The upper body of A. africanus is more apelike than that of the East African A. afarensis. [58] Svědčí pro to některé přetrvávající znaky, zděděné po předcích - robustní, dobře osvalená pažní kost, dlouhé svalnaté předloktí, pohyblivá ramena i zápěstí, dlouhé prohnuté prsty schopné pevného úchopu nebo částečně odtažitelný palec na noze. prometheus". . Australopithecus africanus on australopiteekuse perekonna tüüpliik. Žil na území dnešních států Etiopie a Keňa asi před 4,2 - 3,9 miliony let. Australopithecus je rod vyhynulých hominidů, žijící v pliocénu a pleistocénu (asi před 4,2 - 1,3 miliony let) ve východní, jižní a střední Africe. [72] Tyto orgány zadržují na rozdíl od nadzemních částí rostliny množství vody i živin,[75] v savaně jsou téměř všudypřítomné, ale pro mnohé živočichy obtížně dostupné. [14] Nejstarší nálezy ze Sterkfontein (zejména kostra Little Foot) však mohou dosahovat stáří až 3,67 milionu let. Humanlike characteristics of Taung child were attributed to the specimen's juvenile status, meaning they would disappear with maturity. [14], Typickým znakem rodu Australopithecus je dále široký, miskovitě prohloubený obličej s plochým nosem a výraznými lícními kostmi, které svým vyklenutím ukazují na dobře vyvinutý zevní žvýkací sval (musculus masseter). [76] V tropickém vlhkém lese jsou však vzácné,[77] jejich využití tudíž může souviset s šířením australopitéků do nezalesněných prostor. They considered its antiquity further evidence of species distinction, drawing parallels with A. anamensis and A. afarensis from Middle Pliocene East Africa. Koncentrace ostatků homininů a jiných zvířat v jihoafrických jeskyních byla způsobena aktivitou šelem, nikoliv osídlením australopitéky. [34] Takové chování lze však jen obtížně doložit, protože případné nástroje prakticky nelze rozeznat. Such motion is important for arboreal species to locate and focus on climbable surfaces. It is unclear how A. africanus relates to other hominins. Further, the discovery of the humanlike Peking Man (Homo erectus pekinensis) in China seemed to place the origins of humankind in Asia instead of Africa. Similarly, the individual appears to have preferred to chew using the left side of the jaw. mombuttense was recovered. De Australiër Dart had medicijnen gestudeerd aan de universiteit van Sydney. See on šimpansi omast veidi suurem, kuid kolju ehitus lubab oletada, et tema peaaju kõnekeskus ei olnud artikuleeritud kõne jaoks piisavalt arenenud. Australopithecus sediba žil jako jeden z nejmladších australopitéků před 2 miliony let v jižní Africe, v okolí jeskyně Malapa. Početné morfologické znaky kostry, především téměř lidské utváření pánve, stehenní kosti, kyčelního, kolenního i hlezenního kloubu, obdobné rozložení svalů a vazů v oblasti hýždí a stehen nebo palec na noze s omezenou hybností svědčí o běžně užívané bipedii - vzpřímené dvojnohé chůzi. [29]:12 The A. africanus arm bones are consistent with powerful muscles useful in climbing. Australopithecus deyiremeda byl současníkem druhu Australopithecus afarensis - žil před 3,3 až 3,5 miliony let v Etiopii. Australopithecus africanus 'el olid ka suhteliselt suured purihambad, tema kolju nägi seetõttu välja suhteliselt ahvisarnane. [26] Based on 7 specimens, McHenry estimated that males, on average, grew to 138 cm (4 ft 6 in) tall and females 125 cm (4 ft 1 in). Infobox OK Nimi-testi OK Přelom 20. a 21. století přinesl v jižní i východní Africe množství nových a často velmi překvapivých nálezů. [38] Some aspects of the ankle bone were apelike which may have affected walking efficiency. Zpočátku mnozí badatelé uvažovali spíše o masité stravě i s využitím aktivního lovu. Nonetheless, these proportion are more similar to humans than non-human apes, with humans at 64.5–78%, chimps about 100%, gorillas 100–125%, and orangutans 135–150.9%. Selle lehekülje viimane muutmine: 15:34, 3. september 2018. africanus. [26] Nález ukazuje, že tento rod musel v minulosti obývat mnohem větší prostor, než se dříve předpokládalo. [31] Velmi významné objevy byly učiněny v roce 2008 i v jeskyni Malapa, v níž byly zachyceny nezvykle početné a hlavně kompletní ostatky nového druhu, pojmenovaného Australopithecus sediba. [30] In StW 573, the atlas bone in the neck, important for swiveling and stabalising the head, is more similar to non-human apes and indicates greater mobility to swivel up and down than in humans. [80] Její upřednostňování podporuje mimo jiné i vcelku mohutný hrudník a trup, poskytující dostatek prostoru pro objemný trávicí trakt, nebo ploché tupé stoličky, nevhodné k důkladnému zpracování syrového masa. Most notably, it had a small brain size yet was apparently bipedal. garhi. [52], Pro australopitéky je rovněž typický ještě vcelku malý mozek, jehož objem se pohybuje při horní hranici rozpětí současných lidoopů (v průměru asi 450 cm³). It may have eaten lower quality, harder foods, such as nuts, in leaner times. Zatímco hlava se podobala spíše lidoopům, tělo již neslo početné lidské znaky. [23] Také areál výskytu druhu P. aethiopicus se v roce 2001 významně rozšířil směrem k jihu, a to díky objevům v tanzanském Laetoli. Australopithecus africanus ist ein ausgestorbener, aufrecht gehender Vormensch aus der Unterfamilie Australopithecinae (innerhalb der Familie Hominidae), der in Süd- und Ostafrika verbreitet war. Taungské dítě ale bylo přesně opačné - s téměř lidskými zuby a malým mozkem. Seda liiki nimetatakse sageli vastandina "robustsele australopiteegile" (Paranthropus robustus) "gratsiilseks australopiteekuseks". [40][41] A. africanus facial anatomy seems to suggest adaptations for producing high stress on the premolars, useful for eating small, hard objects such as seeds and nuts that need to be cracked open by the teeth, or for processing a large quantity of food at one time. However, they also noted that similar damage could potentially have also been inflicted by calcite deposition and crystallisation during the fossilisation process. Dart. [34], Pro horní končetinu je typické primitivně prodloužené a svalnaté předloktí i větší rozsah pohybu v ramenním kloubu a v zápěstí. Like other early hominins, the cheek teeth were enlarged and had thick enamel. Tento velmi málo poznaný australopiték měl patrně již delší dolní končetiny.
Find Track Name From Mp3, Salaire Douanier Roissy, Prénoms Originaux 2020, Salaire Pnl, élection Présidentielle Américaine De 2020 Date, Crisco Synonyme Renforcer, Tarif D'autorité Médecin Non Conventionné Ameli, Je M'en Vais Piano Tuto, Darla Dirladada Karaoké, Rose Noir éternelle Sous Cloche, Olivier Marchal Fille Zoé, Dermatologue Paris 11, Lego 60047 Prix, 100 Coloriages Mystères, Kamel Guenfoud Fortune, Philippe B Gign Menteur, C'est Votre Argent Mai 2020, Date Concours Cstagn 2021, Quel Est Le Débit Du Fleuve Congo, Manifestation 11 Mai 2020 Lyon, Agnès Pottier-dumas Mariage, Roman Star Wars Indispensable, Psia To Psi,
